Cítit se bezpečně je klíčem k mnoha věcem v našem životě. Vždyť člověk už je od přírody naprogramovaný tak, aby se vyhýbal nebezpečným životním situacím a aby vždy jednal tak, aby případné vznikající nebezpečí odvrátil. A nejedná se o nic méně přirozeného, než je pud sebezáchovy, díky kterému jsme schopni na světě přežít. Jedná se o to, že se nevrháme po hlavě ze skály a nechodíme za bouřky po kopcích, ale jde i o mnohem méně nápadné věci jako je i to, že se vyhýbáme pochybným lidem, kteří vyhlížejí nebezpečně anebo i o to, že se raději po ránu vyhneme šéfovi v práci, když víme, že nemívá dobrou náladu. Prostě, nikdo z nás se nechce vystavovat žádnému nebezpečí, které by nejen ohrozilo náš život, ale také naši existenci a blahobyt jakýmkoli jiným, i méně výrazným způsobem. Takže i když se poohlížíme po zaměstnání, tak raději volíme takové, které na nás působí bezpečně a stabilně. A když trávíme svůj volný čas, tak se při tom vyhýbáme možným rizikovým situacím.

A to jsou věci, které by měli mít na paměti zaměstnavatelé, ale i provozovatelé různých volnočasových zařízení, protože často stačí málo, a jejich podnik v našich očích výrazně klesne. A může to být například jen kvůli tomu, že na koupališti nenalezneme plechové šatní skříně, a tak se zde právem obáváme o své dočasně odložené věci. I to může být klidně důvodem toho, proč si jdeme raději zaplavat někam jinam a danému provozovateli klesají tržby a on si marně láme hlavu tím, proč tomu tak je. A přitom by stačilo málo a všechno by bylo jinak. A podobné detaily mohou hrát roli i při výběru našeho zaměstnání, zvlášť, pokud se rozkřikne, že se v nějakém podniku krade.